Konečně dovolená! Zavírám dveře kanceláře a vyrážím s přáteli do přírody. Tentokrát jsme si naplánovali pěší túru. Užíváme si krásné přírody i počasí, povídáme si o všem možném a teprve po delší době zjišťujeme, že jsme patrně minuli turistickou značku a sešli z cesty. Telefon s navigací nemáme, kolem nikde nikdo a večer se nezadržitelně blíží. Co teď? Po několika kilometrech pochodu do neznáma se u cesty opět objevuje turistická značka. Je sice jiné barvy, než po které jsme původně chtěli jít, ale pomůže nám se zorientovat. A já si poprvé v životě uvědomuji, jak velký poklad je, že tu cestu před námi někdo prošlapal a označil – aby další nemuseli bloudit…

Tak jsem si letos z dovolené přivezla mimo krásných zážitků také jedno povzbuzení – že pomáhat mámám v tísni, které se ztratily či zabloudily na cestách života, určitě stojí za to.

Krásné cesty přírodou i životem přeje Veronika Bučová