V minulém příspěvku z projektu Naděje, který podporuje maminky po jejich odchodu z azylového domu, jsme se zmiňovali o Františkovi – našem pomocníkovi na sobotní dobrovolnické brigádě. Tentokrát jej na další brigádě v azylovém domě „vystřídal“ Románek. Již dlouho bydlí se svou maminkou a sestřičkou v nedalekém městě v samostatném bydlení, a tak nám tu a tam přijedou pomoci.
Bylo milé vidět, jak se Románek činí – bez nadsázky byl ten den nejpracovitějším ze všech přítomných dětí. Není tedy divu, že na něj po obědě čekala sladká odměna. Za svou píli, ochotu a neustálé dotazy „můžu Vám pomoct?“ si „vysloužil“ krabičku plnou penízků – ovšemže jen čokoládových. Asi se nebudete divit, že se s přítomnými dětmi krásně podělil. Tak jen tak dál!