Dárkyně, která do poradny přivezla oblečení pro miminko, vytahovala z kufru auta jednu tašku za druhou a podávala je pracovnici poradny. Nakonec nečekaně vytáhla také dívčí kolo s pomocnými kolečky. „Je krásné…“ pomyslela si pracovnice, „ale opravdu netuším, komu ho dáme. Nejspíš si na svého nového majitele chvíli počká…“

V ten samý den odpoledne přišla do poradny na předem domluvenou konzultaci maminka s novorozencem a měla s sebou také starší dcerku. „To je krásné kolo,“ povzdechla si maminka v chodbě poradny, „víte, moje dcera si už rok kolo přeje, ale zatím na něj nemáme finance…“

Jak to dopadlo, to si asi domyslíte sami. Holčičce padlo kolo jako ulité, a tak se v poradně dlouho „neohřálo…“